PÁN PRSTENŮ

Hans Carvel měšťan ctihodný
rád jedl, pil a zpíval.
Však už v den kdy se oženil
stín parohů ho zžíral…

A ďábel: „Huh, huh, huh, huh

Chřad na těle i na duchu,
až v noci přišlo zjevení.
Sám ďábel prsten věrnosti,
za jeho vymění…

A ďábel: „Huh, huh, huh, huh

„Dokud ten prsten nesundáš,
buď jist si její věrností.
Neb se bez tvého vědomí,
nepoddá cizí žádosti…“

A ďábel: „Huh, huh, huh, huh

Zbytek noci spal neklidně,
házel sebou a kroutil,
a když se ráno probudil,
chtěl znát zda dobře koupil…

A ďábel: „Huh, huh, huh, huh

Prsteník jeho vražen byl,
tam co má stará díru;
z dálky zazníval hrubej smích,
z něhož je cejtit síru…

A ďábel: „Huh, huh, huh, huh